Den s první pomocí
admin, 13. 5. 2013
Ve čtvrtek 2. května se žáci 9.D a 9.A během dopolední výuky zúčastnili projektového dne nazvaného „Den s první pomocí“. V tělocvičně v Purkyňově ulici si pro ně paní profesorky a studentky třetího ročníku Střední zdravotnické školy v Liberci připravily deset stanovišť (např. základní neodkladná resuscitace, cizí těleso v ráně, krvácení – tepenné a žilní, zlomeniny, popáleniny, poranění elektrických proudem, šok, poranění hrudníku, epilepsie, uštknutí zmije,…). Deváťáci se rozdělili do dvojic (příp. trojic), postupně obcházeli jednotlivá stanoviště a aktivně se zapojovali do ukázek první pomoci a pod odborným vedením studentek „zdrávky“ si vyzkoušeli i ošetření jednotlivých úrazů.
Cílem této akce bylo upozornit na důležitost poskytování první pomoci, zvýšit informovanost a praktickou dovednost žáků při záchraně lidského života a zároveň zprostředkovat informace o studiu na SZŠ.
Tato akce měla u žáků velmi pozitivní ohlas. Svědčí o tom i jejich výroky při reflexi:
-
Když jsme vstoupili do tělocvičny, řekli jsme si, že je to hotovej ráj! Tolik holek!
-
Díky dobře namaskovaným figurantům vypadala zranění jako doopravdická.
-
Ošetřování bylo mnohdy pro silné žaludky. Ta krev! To bylo pro mě silné kafe. Ale dalo se to vydržet.
-
Děvčata byla velmi příjemná a milá a snažila se nám vše vysvětlit. A pomáhala nám.
-
Další stanoviště, tak to byla síla! Trčící kost z kolena a z tepny stříkala krev! Ale zvládli jsme to.
-
Při otázce „Co dělat s dívkou postiženou epileptickým záchvatem?“ jsem opravdu netušil.
-
Sto stlačení za minutu! Po resuscitaci bych potřeboval resuscitaci i já!
-
Jsem rád za tuto akci. Během dvou hodin jsem si zopakoval docela důležitý věci.
-
Myslím si, že místo dvou vyučovacích hodin, které žáci jen prosedí v lavicích, je kurz první pomoci velmi dobrý nápad, jak zpestřit učení a připravit nás na to, co budeme v životě potřebovat. A až ta chvíle přijde, budeme vědět co a jak.
-
Jsem rád, že jsem se zúčastnil, protože nikdy nemůžu dopředu vědět, co se kde stane. A zranění nás může potkat na každém rohu.
-
Dnešní den mi dal hodně do života a děkuji, že se vůbec něco takového konalo.
-
Myslím si, že by se to mělo konat každý rok, protože se žáci něco přiučí a naučí se, jak se chovat. I malou pomocí můžete zachránit život.
-
Chtěl bych poděkovat studentkám zdrávky za připravený program.
Rádi bychom tímto ještě jednou poděkovali pedagogům a studentkám Střední zdravotnické školy v Liberci a doufáme, že se tato akce stane tradicí a že i v příštím školním roce nám studentky SZŠ pomohou s její realizací.
Žáci 9.A ZŠ, ZUŠ a MŠ Frýdlant
[nggallery id=18]